Tohle není biografie známého zpěváka. Není to cestopis. Ani vážkařská studie. Anebo klidně od všeho něco. Jak kdo chce. Dan Bárta se ve své knize vrací na místa, která ho během téměř třiceti let proměnila. Osobitým stylem zachycuje svět, kde divoce a svobodně žijí
tvorové všech barev, velikostí i tvarů a kde přírodovědci dávají dobrou noc, svět, kde je možné zaplatit taxikáři čímkoli, co najdete v kapse, nebo kde se vaří polévka z akvarijních rybiček, svět, který je ještě tak nějak podivně nevinný, protože obyčejný. Kniha
vychází z podcastu Českého rozhlasu Vltava Nevinnosti světa. Kdyby nebyl býval přišel covid, asi bych to nesepsal, nebylo by kdy, nehořelo to. I když jsem neměl do čeho píchnout, bylo to mimořádně hluché období, muzika ve mně nezněla ani náhodou. Vzpomínat mi šlo líp; bylo
na co a bylo i proč— bylo to pryč. Vlastně jsem do tý doby pořádně netušil, jak moc to občasné courání po světě pro mě znamená.— Dan Bárta, autor Salih nastartuje a já se natáhnu přes zadní sedadla a přikryju dhótím, že si zdřímnu — ani na včerejšek jsem moc
nespal. Mineme Nové Urani, Nové Komari. A někde za hranicí Lahugala Forest naše auto najednou zastaví a ztichne. Má domorodá spojka vyřadí a vypne světla. Ještě s nohou na brzdě se otočí od volantu, probere mě syknutím a tiše řekne větu jak vystřiženou z Kiplingových
časů: „Sahib, sahib, elephants!“ Porovnám si brýle. A přes cestu, ještě lesklou po noční přepršce, se před námi proti tmavomodrému nebi kolíbají, jedna za druhou, siluety divokých slonů.— ukázka z knihy
