Jungova kniha Psychologické typy bývá někdy označována za jeho nejznámější dílo, jímž se etabloval jako samostatný psychologický myslitel. V každém případě se jeho popis introvertního a extravertního zaměření stal nejobecněji přijímaným Jungovým objevem
vůbec. Ve své knize se podrobně zabývá tím, jak byly tyto dva typy postojů pojímány v historii (s introverzí spojuje např. středověký nominalismus, Nietzschův apollinský typ nebo osobnost Alfreda Adlera, s extraverzí zase realismus, dionýský typ či Sigmunda Freuda). Vedle toho
popisuje čtyři možné funkce vědomí – myšlení jako opak cítění a smyslové vnímání, jehož opakem je intuice. Každý člověk má hlavní funkci vědomí, jejíž opak vyjadřuje, jak funguje jeho nevědomí. Kombinace funkcí vědomí s introverzí a extraverzí dávají osm
základních psychologických typů. Jung rovněž líčí, co se děje s psychikou člověka, když je jeho vědomé zaměření příliš jednostranné. Kniha je doplněna rozsáhlým přehledem definic, které mohou sloužit jako vodítko pro pochopení Jungových základních myšlenek.
Carl Gustav Jung (1875–1961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se lidskou psychickou v širokých souvislostech mytologie, filozofie, religionistiky a umění. V Portále vyšla jeho Červená kniha
(2010, čtenářská edice 2013), Vybrané spisy C. G. Junga (2014), Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga (2015), Rozhovory s C. G. Jungem (2015), Člověk a jeho symboly (2017) a Aspekty mužství (2017).
