Technologie umělé inteligence se zcela jistě stává neodmyslitelnou součástí každodenního života v moderní společnosti, během posledních pár let totiž zasáhla více či méně každý obor lidské činnosti. S jejím rostoucím zapojením do již dnes velmi širokého
spektra oblastí však narůstají i rizika, která pro společnost, jednotlivce i další vztahy, zájmy a hodnoty již nyní přináší či brzy přinese. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence, respektive nástroje ji využívající mohou nejen zásadním způsobem usnadnit i umožnit
páchání různé, více či méně komplexní trestné činnosti, ale i samy být příčinou trestněprávně relevantního následku, je vyřešení otázky trestní odpovědnosti umělé inteligence, potažmo za ni, více než aktuální. Cílem této monografie je tak zasadit dosavadní stav
poznání ohledně trestní odpovědnosti umělé inteligence, potažmo trestní odpovědnosti za ni do kontextu platného českého trestního práva a současných vývojových trendů i aktuálních predikcí. Alternativou by totiž bylo další progres zastavit, to však není ani žádoucí,
ani prakticky možné.
Úvodní kapitoly se věnují jak technologii umělé inteligence, tak platné právní úpravě trestní odpovědnosti. Po vymezení obou titulárních pojmů této monografie následuje shrnutí dosavadního zahraničního i tuzemského poznání ohledně
trestní odpovědnosti a umělé inteligence. V návaznosti na to se snaží představit vhodnou kombinaci modelů trestní odpovědnosti fyzických a právnických osob, jíž by bylo možné v mezích platného českého trestního práva uplatnit, a tím v době, kdy umělá inteligence
prochází globální adopcí, zachytit co nejširší spektrum trestné činnosti s ní související, přičemž v mezích platného českého práva navrhuje nyní uplatňovat trestní odpovědnost fyzických a právnických osob za umělou inteligenci jako nástroje trestné činnosti či za
nedodržení náležité opatrnosti při práci s ní. Jedna ze závěrečných kapitol pak ve světle současných vývojových trendů a aktuálních predikcí v oblasti umělé inteligence poukazuje na meze navržené kombinace, respektive meze samotné platné právní úpravy, v rámci níž se
musí kombinace nyní pohybovat, a navrhuje možné další kroky. Mezi současné výzvy, kterými se práce perspektivou navržené kombinace zabývá, se řadí například využití umělé inteligence k páchání podvodů či využívání autonomních vozidel a agentů. Příloha monografie
se pak navíc věnuje vlivu aktu o umělé inteligenci.
