Míšův tatínek čte nevěřícně telegram: "Vaše objednaná Škoda MB 1000 zítra k vyzvednutí." Radost nezná mezí, první rodinné auto. Tatínek se do vysněného vozu tak zamiluje, že mu začne hledat vhodné přístřeší - garáž. Ve sklepním bytě počítá starý nemocný muž
drobné. 14,60 na činži stačit nebude. V myšlenkách mu běží, zda by mohl prodat starou kůlnu, která mu patří. I se starou pragovkou a spoustou pokladů, které oblaží klukovské srdce. Domluva mezi Míšovými rodiči a starým panem Andrýsem, nebyla jednoduchá, ale oč trvala déle,
o to více se Míša s "dědečkem" sblížil. Připadal si jako na ostrově snů. Jeho starší kamarád měl klukovské srdce a dobře si pamatoval dětské i ty pozdější touhy. A tak oba snili a čím dál víc si rozuměli...
Příběh je protknutý smutkem i humorem, sněním i
realitou. Navíc je napsaný pozoruhodným jazykem, vzpomínky starého muže běžící v rychlém sledu dokázal Ota Hofman zachytit až surrealisticky. Doporučeno nejen dětem, na své si přijdou i rodiče.
