Petrohradská autorka Irma Kudrovová po řadu let sbírala materiál ke svému dokumentárnímu dílu, které pojednává o posledním úseku života Mariny Cvetajevové. Skrze osud básnířky, která se kvůli rodině vrátila z emigrace do vlasti, Kudrovová popisuje události a poměry
krutého stalinského Sovětského svazu. Přináší tak další svědectví o neblahé minulosti této země, ale hlavně méně známé či dosud neznámé podrobnosti ze života jedné z největších ruských spisovatelek 20. století.
Píše se rok 1939. Cvetajevová podlehla přání
svého muže a dcery, aby se vrátila domů. Nedbala varování přátel, kteří ji upozorňovali na tehdejší politickou situaci v zemi. Záhy přišlo rozčarování. Básnířka byla se svou rodinou izolována v osadě Bolševo nedaleko Moskvy a krátce nato byli její muž Sergej Efron a dcera
Ariadna zatčeni. Cvetajevová po krátkém nelegálním pobytu v Moskvě odjela s nezletilým synem do evakuace ve vzdálené tatarské Jelabuze, aniž se dozvěděla, že její muž byl zastřelen a dcera poslána do gulagu. Těžce pak snášela válku i životní podmínky v evakuaci. Nenašla
zde práci a často i se synem hladověli. Jako emigrantka byla totiž stále pod dohledem tajné policie. Nakonec se v roce 1941 rozhodla ukončit svůj život.
Jméno Mariny Cvetajevové je také pavně ukotveno v českém prostředí. Nejen, že po celá léta u nás vycházely překlady
její poezie, ale sama autorka bydlela v letech 1922 - 1925 v Praze a ve Všenorech u Prahy, kde začala psát svou lyrickou poému Krysař.
Marina Ivanovna Cvetajevová (1892-1941), spisovatelka. První dcera ji zemřela hladem, druhou ji zavřeli na osm let do vězení a šest let
strávila ve vyhnanství na Sibiři, syn ji padl ve válce, manžela ji popravili jako imperialistického špiona. V beznadějné lidské situaci si sama vzala život. Příběh velké lidské tragedie z dob stalinského Sovětského svazu.
