V široké veřejnosti převládají názory z období školních let, že Komenského nejlepší divadelní hrou je Diogenes Cynicus Redivivus (Diogenes znovu naživu), protože zpracovává zajímavou antickou látku, zatímco Abrahamus Patriarcha (Patriarcha Abraham) je dílo o slepé
poslušnosti k Bohu, jaká se nám, moderním lidem, z duše protiví. Cyklus osmi školských her Schola ludus (Škola hrou) je pak v očích mnoha divadelníků dramaticky bezcenná práce, již někteří berou na milost jen pro nezanedbatelný pedagogický přínos. Mnoho lidí navíc přijalo
hotový názor, podle něhož jsou Komenského dramatická díla vrcholem naší pobělohorské dramatiky. Tato publikace se pokouší oponovat jednoduchých soudům o barokní literatuře s cílem dokázat, že věci nejsou tak jednoduché a přímočaré, jak se zdají.
