Milada Petříková-Pavlíková, Eliška Purkyňová, Marie Steyskalová, Eliška Vozábová, Milada Horáková, Františka Plamínková. O šestici žen mnohé víme, ale stále je co objevovat. Milada Petříková-Pavlíková byla první českou inženýrkou architektkou, vychovala tři děti a
v Praze projektovala čtyři domy pro potřeby žen. Také Elišku Purkyňovou tři děti neomezily být prospěšnou druhým. Pracovala v Ústředním spolku českých žen, na pražské radnici, ve sněmovně a nechala postavit penziony pro seniorky v Praze-Dejvicích. Marie Steyskalová při své
péči o znevýhodněné děti založila v chorvatské Crikvenici velkolepou ozdravovnu, která mohla dodnes patřit České republice. Eliška Vozábová, šestá lékařka v Čechách, během své kariéry dosáhla v oboru mnohých prvenství a v bílém plášti strávila 60 let života. Milada
Horáková se v letech 1924-1940 hlásila k feminismu, po válce se od něj distancovala, třebaže nadále o rovnoprávnost žen usilovala. Františka Plamínková si v červnu 1942 mohla zachránit život, kdyby po heydrichiádě veřejně odsoudila londýnskou emigraci. Než zradit národ,
rozhodla se pro smrt. Víc říká krátký doplněk k jejímu životopisu, který byl i filmově zpracován.
