Poprvé se potkali v příšeří biografu a hned si omylem vyměnili tašky. Podruhé se „našli“ u okénka ztrát a nálezů, kam slečna Petra (L. Šafránková) přišla Tomášovi Krchňákovi (J. Abrhám) připomenout, že podle jeho ztraceného diáře by právě v tomto okamžiku měl
sedět v zubařském křesle. V témže duchu pokračovala známost stále ještě svobodného, pětatřicetiletého, značně roztržitého vědeckého aspiranta Krchňáka a romanticky založené slečny Petry až do dne, kdy se Tomáš odjel podívat za rodiči na venkov. Doma jej uvítala
bábovka a dobře míněné rady, začínající u jeho kandidátské práce a končící u maminčina povzdechu, že vnoučků se už asi nikdy nedočká. O to větším překvapením byla pro rodiče Tomášova reakce: „Já se budu ženit“. Rodinný rozhovor mžikem nabral jiný směr.
„Člověk by se měl ženit s rozmyslem,“ varoval před zbrklostí otec. „Toho druhého nejlíp poznáš, když s ním cestuješ.“ Oni dva s maminkou například jeli na svatební cestu do Jiljí.
