Básnická sbírka Alexandry Brockové Číhat na mech je sebevědomým debutem. Promyšleně komponovaná kniha nenápadně vrací do současné české poezie vysoký básnický styl. Brocková ráda střídá pestré formální rejstříky: od vznešeného patosu k „mileniálsky“
potutelné větě. Nebojí se spájet vysoké s nízkým, jistou „učenost“ s rozpustilostí, pozorování nepostřehnutelných dějů a bytostí, rostlin, ptactva i živlů s precizní básnickou formou. Brocková mluví za věci i živé bytosti, nikdy není povýšená, vždy je účastná.
Lidstvo vnímá jako jednoho z mnoha tvorů obývajících Zemi a s delikátní ironií glosuje jeho absurdní hemžení. Jako by v jejím pohledu současná civilizace byla přehlídkou zvolna se rozpadajících památek-ruin, o kterých autorka jako užaslý cestovatel podává zprávu. V poezii
Alexandry Brockové je možné zakusit to, co Petr Král nazýval „rozdýcháním vjemu“ – schopnost rozehrát zjitřený počitek či stav, který se při čtení doslova rozklene před očima.
