Studie zkoumá význam obřadu žehnání matky po porodu v Čechách a na Moravě v období 16.-21. století. Obřad žehnání matky po porodu se zde chápe jednak jako úvod šestinedělky - introductio mulieris post partum, jehož dějiny začínají v liturgii katolické církve ve 12.
století a končí druhým vatikánským koncilem, jednak jako forma žehnání matky obnovená v rámci liturgické reformy druhého vatikánského koncilu - modlitba požehnání na závěr křestních obřadů při křtu dítěte a Ordo benedictionis mulieris post partum dle nového
Benedikcionálu. Podstatné pro uchopení tématu jsou rovněž lidové zvyky pojící se s porodem a šestinedělím. V závěru se studie zabývá i současným pojetím obřadu a jeho perspektivami z hlediska liturgicko teologického i socio kulturního. Práce se opírá o prameny liturgické -
a to jak církve katolické, tak různých reformačních církví, ve stručnosti i církve pravoslavné. Dále čerpá z homiletické literatury - z českých postill, katolických i evangelických autorů zejména 17. a 18. století a z odborné literatury z oblasti liturgiky a etnografie 19. a
20. století. Kniha je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje na dějiny obřadu žehnání matky po porodu; přibližuje biblické pojetí rodičky jako nečisté osoby a následně zkoumá, jak se tento pohled, spolu s dalšími vlivy, promítá do praxe rané církve a do
antických křesťanských spisů. Druhá kapitola se zabývá konkrétní podobou obřadu v Čechách a na Moravě v období 16.-20. století. Třetí kapitola je pojednáním o rituálech ukončení šestinedělí v lidové tradici. Ve čtvrté kapitole je stanoven význam obřadu žehnání
matky; obřad je zde nahlížen prostřednictvím jednotlivých kategorií rituálů. Pátá kapitola předkládá stručnou reflexi současné praxe žehnání matky a eventuální možnosti praxe budoucí. Studii uzavírá bohatá textová příloha, seznam literatury, anglické a německé
resumé a jmenný rejstřík. - Vychází s finanční podporou Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Buděhovicích. .
