… v našem dnešním politickém klimatu, jak domácím, tak zahraničním očekáváme masivní pokusy zneužít květnové výročí konce druhé světové války k další fázi přepisování historie, což je věc, která se nás osobně, našich rodin i celé naší země velmi
týká. Není to jen jedno z politických témat. Je to zásadní otázka naší budoucnosti.
… Úkolem nás všech je bránit pokračujícímu pootáčení či přepisování historie, které vnímám velmi citlivě a kterého se – alespoň my starší – jako občané této země
bojíme. Nejde mi o druhou světovou válku jako takovou. K ní už nic nového určitě neřeknu, a ani o to neusiluji. Ta už je minulostí. Minulostí však není její stále se posouvající interpretace.
… Přiznávám, že mám obavu o naši zemi, o zajištění její budoucí
existence v dnešním, velmi problematickém světě, který je charakterizován popíráním instituce národního (nebo na bázi dominantního národa existujícího) státu. Jde mi o osud našeho státu a nepřeji si, abychom se v Evropské unii „rozplynuli jako kostka cukru v čaji“.
