Fotograf Tomáš Míček se převážně zaměřuje na osaměle stojící stromy. Svými fotografickými knihami již potěšil celou řadu čtenářů. Téměř mystickým způsobem v nich zachytil „přítomnost stromů a jejich kouzlo. Svůj intuitivní přístup přitom kombinuje s
dokonalostí technické fotografie. Původním podnětem k tomuto dobrodružství bylo estetické okouzlení, úžas nad mnohotvárnou rozmanitostí a výrazovou silou stromů - ať už se jednalo o urputné pletence řeckého olivovníku, obří sekvoje v Kalifornii, podivné africké baobaby, nebo
o australské žlutokapy, jež vypadají, jako by ani nebyly z tohoto světa. Jako fotograf se často soustředí na úžasné detaily, jako jsou struktura stromové kůry či síťovitá spletitost kořenů, aby pak přišel s téměř abstraktními snímky, jež odhalují „tkáň přírody.
