Básník, prozaik, dramatik a publicista Viktor Dyk se v této novele (časopisecky 1911-1912, knižně 1915) inspiroval starou saskou pověstí, již použil jako volný rámec pro vyprávění o tajemném poutníkovi, který na žádost občanů očistí svou píšťalou hanzovní město
Hammeln od krys, avšak rozčarován malodušností konšelů a zrazen v lásce, zneužije píšťaly a odvede za trest celé město do zkázy.
Protipólem postavy krysaře, osudově formovaného hrdiny, osamělého a neklidného snivce ztělesňujícího svět buřičů, je v knize
rybář Sepp Jörgen, jenž se s realitou smiřuje a záchranou kojence dá vyrůst nové naději.
Dyk v této novele, jež odráží novoklasicistní směřování jeho pozdní tvorby, tak dokázal využít staré předlohy k vytvoření svrchovaného prozaického díla o konfliktu iluze a
skutečnosti. Jeho tajuplná atmosféra předznamenává pozdější baladickou prózu 30. let.
