Tématem knihy jsou osudy přeživších ze specifické skupiny obětí holocaustu v letech existence Tisovy „farské republiky“, která na 60 tisíc vlastních židovských spoluobčanů předala k likvidaci do nacisty řízených vyhlazovacích táborů. Na Slovensku zůstalo přibližně
20 tisíc Židů, kteří v nerovnoprávném postavení a s viditelným cejchem ponížení očekávali, co se s nimi stane. Budou i oni posláni v dobytčích vagónech do děsuplného neznáma? Mnozí se ocitli nejen v pozici štvané zvěře, ale vstupem do úkrytu se rovněž dostali do přímé
závislosti na těch, kteří jim dočasný nový „domov“ poskytli. Děj knihy, která se svou strukturou nachází na pomezí historické beletrie a literatury faktu, představuje doposud poněkud opomíjenou stránku holocaustu. Je nevšedním historickým zamyšlením o časech 2. světové
války na území bývalého Československa a zároveň představením příběhů vzpomínajících pamětníků, kteří se o prožitých skutečnostech rozhodli veřejně hovořit až v době relativně nedávné.Dny strachu nejsou jen dílem o štěstí v neštěstí, které jednu z mnoha
pronásledovaných rodin během válečné vřavy postihlo, ale také textem, který nás může vést k zamyšlení nad schopnostmi jednotlivce a společnosti seznamovat se a vyrovnávat se s historickou pamětí. Dokázali bychom i dnes pomoci ostrakizovaným bytostem? Byli bychom schopni psancům
nabídnout bezpečné útočiště? Kolik z nás by v této situaci riskovalo vlastní život? Nehrál by svou klíčovou roli pro naplnění pomoci bezbranným lidem pouhý profit? Neselhali by nakonec někteří „zachránci“ pod vlivem zvyšujícího se tlaku? Dny strachu spatřují světlo
světa v době, kdy poslední příslušníci z generace přímých svědků nacistické genocidy navždy odcházejí.
