Nová kniha Stanislava Havlíčka a jeho autentické zážitky lékárníka na misi Lékařů bez hranic, tentokrát z válečné Gazy.Nebe plné draků mne dostihlo ve slunné sicilské Taormině a větší rozdíl v prostředí, míře bezpečí a tématu snad ani Nebe plné draků nemůže
být. Probudila jsem se v čisté posteli a po snídani jen četla a četla. Na konci dne jsem cítila hmatatelnou vděčnost. Že mohu vyjít ven, koupit si večeři a společně s procházejícími se turisty poslouchat pouličního zpěváka. Cítit se v bezpečí. Je to nesmírně důležitá
kniha, kombinace historických faktů a čísel je neprůstřelná na rozdíl od lidských duší a těl v pro nás tolik vzdáleném Pásmu Gazy. Přála bych si, aby byl „lék na válku“. Ano, uznávám, je to naivní. Ale co dělat, když diplomacie tahá za kratší konec a vyhrává
bezohlednost a krutost? Na co, a hlavně kde, mám apelovat? Ano, první obětí války je pravda!Zdeňka Žádníková-VolencováŽádná kniha nemá sílu zastavit čas. Čtení téhle ale možná na chvíli zastaví vaše srdce. Až se znovu rozběhne, svět bude trochu jiný. Protože vy budete
jiní. Nic není černobílé. Ani život obyvatel nikdy nekončící války. Nevybrali si ji a nemohou od ní odejít. Ale jsou to lidé jako my, mají stejné potřeby, touhy a pestrý vnitřní vesmír. Den po dni se ale věnují tomu, jak přežít, jak udělat radost dětem, které mají
strach, hlad nebo jsou nemocné. A bez výhledu na zlepšení to každý další den znovu a znovu dokážou. Nejsou v tom totiž úplně sami. Knihy nemají moc změnit svět. Mají ji lidé, kteří je píšou. A hlavně my, kteří je čteme.Kateřina Sieberová
