Dva diktátorovy pády

Fašistický režim Benita Mussoliniho patřil k důsledkům první světové války. Duce těžil z politického, sociálního a duchovního rozvratu Itálie po válce – byť vítězné – a Evropy vůbec. Sliboval vytvořit nové „římské impérium“ a své výboje ve třicátých letech začal realizovat. Válečná pole však nepřinášela Itálii očekávané zisky, Italové zaznamenávali spíše citelné ztráty a časem trvalé neúspěchy. Válka zemi vyčerpávala, stále těžší životní podmínky vedly k protestům, stávkám, nepokojům a první zhroucení fašistického režimu v°červenci 1943 Mussoliniho uvrhlo do takřka absolutní závislosti na Německu. Duceho dramatické osvobození Skorzenyho výsadkáři sice vedlo k obnově fašismu v severní Itálii, ale byla to spíše parodie na dřívější časy, kterou definitivně ukončilo až Mussoliniho zohavené tělo pohupující se na jedné milánské benzínce v dubnu 1945…