Cílem výkladů profesora Hellera je dojít od bezradnosti nad obtížnými místy Bible k živému jádru jejich duchovního poselství.
Bible, zejména Starý zákon, je plná příběhů a údajů, které u mnohých vzbuzují rozpaky a pohoršení. Dráždí nás jako
nevyřešené hádanky. Patří to vůbec do Bible? Jaké plyne poučení z tolika krutostí, podlostí a nemravností, zvlášť když nejsou kritizovány ani odsouzeny? Bible není a nikdy nebyla učebnicí morálky, ale spíše fascinujícím a přesným pohledem do života, který žijeme před
Bohem se všemi chybami a ztroskotáními. Písmo zároveň nabízí naději, že poslední slovo nade vším má Bůh sám a že může zlé obrátit v dobré. Svatopisci i my chceme být srozumitelní – proto každý z nás mluví jazykem své doby. Ano, jenže každý té své...
Do Bible se hluboce vpisuje myšlenkový svět starověku. Některé tehdy běžné obraty, představy a přirovnání jsou naší době cizí či odporné. Kdo chce číst Bibli s užitkem, musí na prvním místě dešifrovat jazykové zvyklosti, kulturu a dějinnou situaci starých časů. A pak
je tu druhý krok: rozpoznat, že texty Bible byly napsány k našemu poučení a naději. Vysvětlit neprůhledné místo je málo. Snažme se dojít k povzbuzení, jež měl na mysli svatopisec a jež je určeno i nám.
