Kniha experimentální poezie vizuálního umělce Jiřího Valocha Bílé listy byla původně připravena k vydání pro brněnské nakladatelství Blok v roce 1968. Vydání publikace však překazila srpnová invaze a následná normalizace na přelomu 60. a 70. let. Kopie strojopisu se
dochovala v archivu J. H. Kocmana, umělce a Valochova dlouholetého přítele, nebyla faksimilována, ale nově přesázena. Při sazbě bylo maximálním způsobem respektováno autorské rozvržení textu, primárně tam, kde bylo nositelem významu básní. Rukopis je vydán v původním
znění, neprošel žádnou novou autorskou revizí nebo jinými typy redakčních zásahů. Doprovází ho teoretická stať Jana Pavlíka (Jiří Valoch), poprvé otištěna v angličtině (v překladu Gerty Pospíšilové, ředitelky Domu umění města Brna a životní partnerky Jiřího
Valocha) v roce 1975 v italském nakladatelství Benjamina Carrucciho jako úvod k Valochově první monografii Poesia Visiva.
