Jan Antonín Losy – Loutnová hudba v Praze a Vídni circa 1700 / Hudba Prahy 18. století / CD plastový jewel caseHrabě Losy – šlechtic mezi loutnisty„V mládí se chopil loutny a stal se takovým virtuózem, že mu nebylo rovno ani ve Francii, ani v Itálii.“ Svědectví hudebního
historika Gottfrieda Johanna Dlabacže nám představuje loutnistu a skladatele, hraběte Jana Antonína Losyho z Losinthalu, jehož rod k nám přišel z Lombardie. Sám se narodil a většinu svého života prožil v Čechách, jeho věhlas však pronikl celou Evropou. Po smrti se dočkal pocty od
svého mladšího kolegy Silvia Leopolda Weisse, který jeho památku zvěčnil svým slavným Tombeau. Dnes se jméno hraběte a virtuosního hudebníka (kromě loutny hrál skvěle také na cembalo a housle) skloňuje především mezi loutnisty. I pro ně však může být překvapením, že na
předkládané nahrávce najdou skladby s cembalem, flétnou či houslemi. Skutečný obraz Losyho tvorby je totiž mnohem pestřejší. Podle dobových pramenů byly mnohé jeho skladby hrány v komorním obsazení s dalšími nástroji, nejčastěji s houslemi a smyčcovým basovým nástrojem.
Hlavní protagonista nahrávky Jan Čižmář některé z nich zrekonstruoval podle rukopisů rozptýlených po celé Evropě a k realizaci nahrávky přizval kolegy z polského souboru Orkiestra historyczna. Výsledkem je objevná nahrávka, jež v premiéře představuje Losyho loutnové skladby v
neobvyklé zvukové podobě.Jan Antonín Losy (1651–1721) – Partita d moll pro loutnu, housle a violu da gamba. Suita B dur pro flétnu a basso continuo. Suita G dur pro cembalo. Gig d moll pro sólové housle. Concertus A dur pro loutnu, housle a violu da gamba. Suita C dur pro cembalo a
loutnu. Silvius Leopold Weiss (1687–1750) – Tombeau na smrt hraběte Losyho roku 1721 pro loutnu. Jan Čižmář – loutny, {oh!} Ensemble: Martyna Pastuszka – housle, Marta Kratochvílová – flétna, Anna Firlus – cembalo, Krzysztof Firlus – viola da gamba
