Kniha sestává ze souboru dopisů, které Jiří Němec napsal své manželce Daně, svým dětem a přítelkyni Věře Jirousové v roce 1979 z vazební věznice v Ruzyni, kde byl internován v souvislosti s procesem proti VONS. Za dopisy jsou připojeny zápisky a citáty, kterými si Němec
ve vězení připomínal své oblíbené filosofy a spisovatele, ale i přátelé a souputníky. Dopisy jsou doplněny Němcovou esejí Nové šance svobody, která je v okruhu českého undergroundu považována za svým způsobem programovou, stejně jako Jirousova Zpráva o Třetím českém
hudebním obrození. Následují doprovodné texty Ivana Jirouse Jiří Němec - kněz bez kolárku, Zbyňka Hejdy O Jiřím Němcovi znovu a životopisný text Petra Blažka Dlouhá cesta do Ruzyně. V obrazové příloze je mnoho fotografií a faximile dokumentu Státní bezpečnosti, která na
Jiřího Němce vedla svazek již od šedesátých let. Dopisy z Ruzyně představují dobové svědectví plné originálních myšlenek, kde vedle komentování běžných událostí a vznášení všedních dotazů pronáší Němec filosofické úvahy, užívá citády či doporučuje ke čtení
nejrůznější literaturu. Stále tak své okolí ovlivňuje. Skutečnost, že korespondence mezi Danou a Jiřím byla vedena uvnitř vězeňského systému (Dana N. byla rovněž ve vazbě), dává situaci jistý přídech absurdity. Originální myslitel Jiří Němec byl po léta jednou z
nejvýraznějších osobností českého intelektuálního prostředí a disentu. Byl také jedním z iniciátorů českého undergroundu. I když po něm zůstalo poměrně rozsáhlé dílo, dosud nebylo edičně zpracováno.
