Už téměř šest tisíc let se konopí využívá k získávání vláken, jako potravina a poživatina, brzy však byly objeveny i jeho mnohostranné léčebné kvality. Během historie se stalo nedílnou součástí staroegyptské, asyrské, antické, islámské i středověké
medicíny. Vysoké úctě a vážnosti se však dodnes těší především v asijském umění léčby. V čínské a tibetské medicíně jsou velmi ceněny jeho euforizující a antidepresivní vlastnosti, v ájurvédě je oceňováno jako všelék a jako afrodiziakum. I naši
keltsko-gernánsko-slovanští předkové využívali tuto rostlinu i medicínsky. Hildegard von Bingen ji využívala stejně, jako Samuel Hahnemann, zakladatel homeopatie. V moderním medicínském a farmakologickém výzkumu jsou nyní ověřovány prastaré etnobotanické aplikace rostliny
konopě seté a dlužno říci, že ve většině případů jsou skutečně prokázány a potvrzeny. Tato kniha zaznamenává historii a význam konopí v různých medicínských systémech a učeních a poskytuje také celou řadu praktických návodů a receptů.
