V medicíně najdeme jen velmi málo témat zatížených větší mírou nepochopení, nesprávných interpretací, mýtů, iracionality a bohužel i nesprávné diagnostiky a léčby, než je právě bruxismus. Již český překlad odborného termínu jako „skřípání zuby“
evokuje, že by jej měl řešit zubní lékař. Přitom však jako by se zapomnělo, že těmi zuby, potažmo čelistmi, hýbou svaly, se kterými naopak zubní lékař příliš mnoho do činění nemá a často ani mít nechce. Lékařské profese, které by se naopak tímto tématem již ze své
specializace primárně zabývat měly, tedy především rehabilitační lékařství, o bruxismu vesměs mlčí, popřípadě odkazují směrem k psychiatrii. Bruxismus se tak ocitá v „zemi nikoho“ a léčí se spíše důsledky na zubech a na duši než vlastní příčiny onemocnění,
zabudované často v hlubinách pacientova pohybového aparátu.
Autor na základě svých dlouholetých zkušeností z péče o pacienty s tímto postižením, informací z praktických kurzů i zahraniční odborné literatury napsal reprezentativní a ojedinělou monografii o
bruxismu, jaká v našem odborném písemnictví zatím chyběla. Text se zaměřuje zejména na okolnosti, které mají význam v úspěšné péči o pacienty s bruxismem. Mnoho z těchto postřehů, informací a postupů je v České republice méně známo či zcela neznámo.
Kniha
by měla sloužit jako učebnice pro studenty, studijní příručka pro stomatology, orální a maxilofaciální chirurgy, fyzioterapeuty, rehabilitační lékaře, dentální hygienisty, zubní techniky a vůbec všechny zájemce o problematiku, kteří se dostávají do kontaktu se
stomatologickými pacienty.
