Obsáhlá kniha pojednává o vedené loutce v českém filmu a televizi. O prostředcích výtvarného divadelního a filmového jazyka v oblasti loutkové inscenace, seriálu, filmu s divadelními loutkami, zejména v Československé televizi, České televizi a Krátkém filmu mezi lety
1950-2020. Chronologicky po desetiletích sleduje, jak se scénografické pojetí i filmové tvarosloví inscenací a filmů s divadelními loutkami vyrovnávalo s dobovou zkušeností divadla a poetikou filmové loutkové animace. Za jakých okolností a s kterými autory vznikal a postupně se
etabloval osobitý loutkářský výtvarný televizní a filmový jazyk. Analyzuje základní tendence, které posouvaly scénografické postupy k tvořivosti a fantazii - černé divadlo, ekranizaci, masky, herce vedle loutky a další, které ve své době značně rozšířily i sám pojem
loutkového divadla. Obrazová publikace přinášející stovky archivních snímků slavných loutkových pořadů od Večerníčků až po filmy Jana Švankmajera vychází v nápaditém designu Petra Babáka a Lukáše Kijonky z grafického studia Laboratoř.
Publikace se zároveň
pokouší vyplnit jisté vakuum historiografické a teoreticko-estetické literatury v oblasti televizní, filmové a jiné mediální loutkářské tvorby. Vychází především z důkladného průzkumu archivů a na základě faktografického materiálu představuje, pokud možno obsažný a
zároveň komplexní přehled zásadních progresivních počinů v tomto oboru, který doplňují analytické a zobecňující teoretické závěry. Přináší pestrý obraz estetických názorů a tvůrčích koncepcí mnoha významných autorů ve vztahu k proměnám jak uměleckých stylů, tak
i společenských systémů a je tak výsostnou poctou českému filmovému a divadelnímu loutkářství a jeho tvůrcům z období více jak půl století.
