Píše se rok 1863 a v Mexiku pokračuje válka s Francií. Koncem dubna vyráží z Vera Cruzu do Puebla francouzský konvoj, složený z 64 vozů a několika desítek mul, který veze pro obléhající francouzské vojáky zásoby munice, potravin, ošacení, léků, ale především tři
milióny franků ve zlatě k vyplacení žoldu. Mexický plukovník Milan se od svých zvědů o tomto konvoji dozvídá a rozhodne se ho zmocnit. K dispozici má přes dva tisíce mužů, nejprve však musí zlikvidovat malou doprovodnou skupinku kapitána Danjoua, která je vyslaná k obraně
tohoto tolik cenného konvoje a která se skládá jen ze 65 mužů cizinecké legie, naprosto zdecimovaných od tropických horeček, úplavice a žluté zimnice.Jejich zbraně se zkříží 30. dubna 1863, kdy se opuštěný statek v Camerone stává scénou epického boje. Legionáři zde
zůstávají obklíčeni a izolováni jako v pasti na myši. Milan si myslí, že k porážce Francouzů mu stačí jen 15 minut, ale legionáři byli veterány z těch nejhorších evropských bojišť a měli tak obrovské zkušenosti, disciplínu a výcvik, zatímco jeho muži ještě před
nedávnem orali svá pole a do boje proti francouzským vetřelcům šli většinou jen s mačetami v rukou. Kapitán Danjou dostává možnost se vzdát se ctí, ale raději posílá své muže do nerovného boje proti třicetinásobné přesile s jasným cílem - ochránit francouzský konvoj.
Bitva u Camerone je historiky označována za nejstatečnější bitvu všech dob: muži kapitána Danjoua vytvářejí legendu a všemi opovrhovaná cizinecká legie je náhle považována za elitní jednotku.
