V proběhlé pandemii COVID-19 čelili poskytovatelé sociálních služeb velkému množství problémů. Museli se vypořádat nejen s novými riziky vyplývající z pandemie infekčního onemocnění a s novými pravidly týkajícími se hygienických opatření, ochranných pomůcek a
testování, ale zejména byli často nuceni dělat kompromisy mezi vystavením sebe (a potažmo i svých nejbližších) vyššímu riziku nákazy a zachováním běžné pracovní činnosti.
Předkládaná publikace reflektuje zkušenosti z této situace v sociálních službách.
Předkládá náměty, doporučení a inspiraci pro poskytovatele sociálních služeb s cílem pomoci jim v případě, že by se obdobná situace opakovala a byla doprovázena stejnými nedořešenými otázkami v oblasti řízení jako ta nedávno minulá. Autoři vycházejí z výsledků
výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu „Změny ve vybraných sociálních službách zaměřených na osoby s postižením v době krizového stavu v důsledku virového onemocnění“, jehož cílem bylo zmapovat postupy vybraných typů sociálních služeb v době
karanténních opatření při pandemii onemocnění COVID-19. Výzkum byl primárně soustředěn na konkrétní druhy sociálních služeb – na denní a týdenní stacionáře, ranou péči, osobní asistenci a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Na projektu včetně prezentace
jednotlivých částí spolupracovali pracovníci pedagogických fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Univerzity Hradec Králové. Zároveň je publikace doplněna o pohled na danou situaci ze strany virologa a právníka. Na základě jednotlivých fází výzkumu se totiž
ukázalo, že právě tyto dvě oblasti byly pro zorientování v problematice probíhající pandemie zásadní.
