Ve sbírce Národního muzea se v současnosti nachází více než 35 předmětů souvisejících s činností pražských zlatníků. Tak jako u všech středověkých pokladů tvoří jádro pokladu cechu především relikvie v drahocenných schránkách a liturgické nádoby. Nadto ovšem
obsahuje i předměty specifické pro cechy jako insignie, pohřební štíty nebo cechovní truhlu. Jeho výjimečnost tkví v tom, že jako jeden z mála dochovaných cechovních pokladů obsahuje původní středověké a renesanční předměty. Poklad se soustavně rozrůstal od 14. do 19.
století. Monografii otevírá studie Jiřího Smrže a Jiřího Vlasáka, která popisuje dějiny kultu sv. Eligia budovaného pražskými zlatníky a přináší řadu nových poznatků, čerpaných především z Archivu hlavního města Prahy, kde oba autoři působí. Následuje studie
historičky umění Dany Stehlíkové, která se kromě přehledu historie pokladu zabývá především konkrétními zlatníky a kontextem, v němž díla pro cechovní poklad vznikala. Bližší pohled na dvě pokrývky hlavy připisované sv. Eligiovi a považované za stěžejní relikvie
pokladu přináší studie odborníka na historii textilu Jiřího Váchy a Lucie Kodišové. Studie gemologů Radka Hanuse a Pavla Hladkého se zabývá drahými kameny na vybraných dílech pokladu. V závěru jsou stručně zmíněny inventáře pokladu jako základní pramen poznávání jeho
obsahu a dílčích proměn jednotlivých předmětů. Publikaci doplňuje katalog s 35 hesly věnovanými předmětům uloženým ve sbírkách Národního muzea.
