V proběhlé pandemii COVID-19 čelili poskytovatelé sociálních služeb velkému množství problémů. Museli se vypořádat nejen s novými riziky vyplývající z pandemie infekčního onemocnění a s novými pravidly týkajícími se hygienických opatření, ochranných pomůcek a
testování, ale zejména byli často nuceni dělat kompromisy mezi vystavením sebe (a potažmo i svých nejbližších) vyššímu riziku nákazy a zachováním běžné pracovní činnosti. Předkládaná publikace reflektuje zkušenosti z této situace v sociálních službách. Předkládá
náměty, doporučení a inspiraci pro poskytovatele sociálních služeb s cílem pomoci jim v případě, že by se obdobná situace opakovala a byla doprovázena stejnými nedořešenými otázkami v oblasti řízení jako ta nedávno minulá. Autoři vycházejí z výsledků výzkumného
šetření realizovaného v rámci projektu "Změny ve vybraných sociálních službách zaměřených na osoby s postižením v době krizového stavu v důsledku virového onemocnění", jehož cílem bylo zmapovat postupy vybraných typů sociálních služeb v době karanténních opatření
při pandemii onemocnění COVID-19. Výzkum byl primárně soustředěn na konkrétní druhy sociálních služeb - na denní a týdenní stacionáře, ranou péči, osobní asistenci a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Na projektu včetně prezentace jednotlivých částí
spolupracovali pracovníci pedagogických fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Univerzity Hradec Králové. Zároveň je publikace doplněna o pohled na danou situaci ze strany virologa a právníka. Na základě jednotlivých fází výzkumu se totiž ukázalo, že právě
tyto dvě oblasti byly pro zorientování v problematice probíhající pandemie zásadní.
