Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy, na nichž se podílely komunistická strana, bezpečnost, justice i
tehdejší hromadné sdělovací prostředky, jejichž úkolem bylo vylíčit obžalované jako zločince nejhoršího zrna.
Příčiny, okolnosti a průběh vykonstruovaného procesu jsou představeny na základě archivních materiálů, přičemž některé z nich dosud nebyly
publikovány. Pozornost je věnována především na dokumenty ilustrující mechanismus "výroby" procesu v justici a na to, jak mimořádný význam a péči mu přisuzovalo komunistické vedení a klíčové složky bezpečnostního aparátu. Cenným materiálem jsou též výpovědi
spoluvězeňkyně Dr. Horákové, Věry Hložkové, kterou k ní do cely nasadila Státní bezpečnost. Zmíněné dokumenty umožňují alespoň částečně nahlédnout do myšlenkového světa Milady Horákové a vykreslují snahu nového režimu zbavit se oponentů nikoliv jen jako justiční a
politický zločin, nýbrž také jako osobní tragédii těch, kteří uvízli v soukolí vykonstruovaného procesu.
