Univerzitní profesor literatury se stěhuje i s rodinou na venkov, kde se chystá věnovat chovu ovcí. Opouští svůj život mladého městského intelektuála, aby se ponořil do úplně jiného světa – toho ovčího – a zjišťuje, že vytvořit si vztah s ovcemi může být stejně
složité jako číst Prousta.Kniha-deník zachycuje krátká zamyšlení, místy až existenciální úvahy založené na strohých reflexích každodenních činností, které tvoří nutnou součást (venkovského) života, i na hloubání o psychologii ovčího stáda. Z poznání, že co se
jeví jako jednoduché, může být ve skutečnosti nesmírně složité a rozmanité, vzniká nová – a přesto dávná – životní moudrost, neokázalá, prostá jakékoli pompéznosti, romantiky a klišé. Je proto trochu překvapivá, ale postupně se stává čím dál samozřejmější.
Rodí se moudrost člověka, který o životě přemýšlí, ale ve svých úvahách stojí nohama pevně na zemi, a to natolik, že se nebojí přiznat, že možná nemá on ovce, nýbrž že ovce mají jeho.Axel Lindén (1972) debutoval v roce 2017 právě Ovčím deníkem, úvahou o životě
akademického pastýře. Kniha se prodala do osmi jazyků a sbírala nadšené recenze na obou stranách Atlantiku. Lindén dnes žije se svou rodinou na farmě na jihu Švédska. Jejich dům je vytápěn jedlemi a borovicemi (jeho druhá kniha Tillstand /Každá další jedle, každá další
borovice/ vyšla v roce 2020).
