Kincugi je japonský způsob opravy rozbitého porcelánu pomocí práškového zlata. Den po dni, týden po týdnu, krok po kroku se objekt očišťuje, opečovává, opravuje a nakonec obohatí o zlato. Nejde jen o metodu opravy porcelánu, ale stále více rozšířenou terapeutickou metodu
využívanou metaforicky i při léčení lidí. "Legenda praví, že šógun Jošimasa Ašikaga (1435–1490) používal během čajového obřadu vždy svou oblíbenou misku (chawan). Jednoho dne se však rozbila. Poslal ji proto do Číny, odkud pocházela, aby ji tam opravili. Z výsledku byl
ovšem velmi zklamaný. Po mnoha měsících se mu vrátila miska opravená pomocí ošklivých kovových háčků, které ji nejen hyzdily, ale zároveň nebyly nepropustné. Pověřil proto své japonské umělce, aby našli jiné, efektivnější, a především estetičtější řešení. A tak
se zrodilo umění kincugi." "Dokonce se říká, že umění kincugi je natolik ceněné, že někteří estéti schválně rozbíjejí své vázy nebo misky právě proto, aby je pak mohli nechat předělat. Aniž byste museli rozbít všechny vaše cenné předměty, můžete se na cestě ke
svému vlastnímu uzdravení inspirovat filozofií kincugi a dojít tak daleko, že naleznete svou jednotu a vlastní zář. Vy sami, jako živoucí kincugi, se můžete změnit a stát se silnějšími prostřednictvím svých zkušeností."
