Kniha soustřeďuje nejzdařilejší literárněkritické texty romanisty Jiřího Konůpka (1919 - 1968) týkající se francouzské literatury a českému čtenáři představuje tu její část, která patří k nejzajímavějším.
K té v první řadě patří zakladatelé francouzského
písemnictví (Marie de France a Chrétien de Troyes), většina textů je ale zaměřena na moderní literaturu 19. a zejména 20. století. Jádro výboru tvoří tři oddíly, věnované francouzským básníkům (Émile Verhaeren, Paul Fort, Jean Cocteau, Saint-John Perse, Yves Bonnefoy),
prozaikům (Gustave Flaubert, Marcel Proust, Jules Supervielle, Antoine de Saint-Exupéry, André Maurois, Elsa Trioletová) a dramatikům (Guillaume Apollinaire, Paul Claudel, Michel de Ghelderode, Pierre-Henri Cami, Jacques Prévert, Jean Genet, Eugene Ionesco).
Závěrečné přehledové
statě v každém ze tří oddílů pak načrtávají celkový obraz francouzského písemnictví ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století, jak jej se svou erudicí viděl J. Konůpek.
Autorovy kritické úvahy jsou uzavřeny zčásti subjektivně laděným textem, který
obhlíží dobový stav recepce francouzské literatury v českém prostředí. Kniha je uvozena zasvěceným textem současného významného romanisty Jiřího Pelána, který komentuje zásadní milníky Konůpkova života a díla. Doplněna je také bibliografie Jiřího Konůpka, zahrnující
jeho dílo autorské i překladatelské.
