V trojdílné Kronice katů Mydlářů nahlédneme do tajemství Jana Mydláře, vzdělance a doktora medicíny, jenž se řízením osudu, ale hlavně kvůli své lásce k povětrné Dorotce stal staroměstským katem. I přes své krvavé řemeslo byl Mydlář velmi bohatým a
respektovaným mužem, jednal s úředníky radnice, se soudci, tajně se stýkal s císařem Rudolfem II. a s mnohými šlechtici, kteří se bez kata neobešli. Pestré a napínavé příběhy ze staroměstské katovny se dotýkaly i důležitých historických událostí, které předcházely
největší náboženské válce mezi křesťany. Jan Mydlář byl duší protestant, ctil Boha a věřil ve spravedlnost, přestože se na tomto světě nemusí vždy prosadit. Osudným se mu stalo, že zůstal přes varování přátel a své ženy ve službách habsburských císařů, kteří ho
učinili nástrojem své nespravedlivé pomsty. Jako kat královského města byl nedobrovolným aktérem krvavé staroměstské exekuce, o kterém mluvila celá Evropa a dodnes na ni nezapomněla. Při ní v červnu roku 1621 připravil o hrdlo sedmadvacet českých panů, rytířů a
měšťanů.
Před každou popravou Mydlář dlouho rozmlouval s Bohem, aby při svém krvavém řemesle zůstal vyrovnaným člověkem a našel rozhřešení pro svoji duši, a v těchto těžkých chvílích pochopil, že Bůh se nemstí, ale císařové ano. Staroměstská exekuce
předznamenala tragický konec Mydlářova manželství, jeho žena Alžběta nedokázala snášet hanbu, která padla na jejich katovnu, a sáhla si na život. Skeptický Jan Mydlář sleduje, jak se na začátku třicetileté války loupí a zabíjí, jak nová šlechta zabírá majetek
popravených českých pánů a exulantů, spolu s katolickou církví rozkrádá korunní majetek. Přesto v jeho životě nastane velký obrat, když najde ztraceného syna Ondřeje. Tím se Mydlář úplně smířil se svým osudem a záleží mu už jen na jediné věci — uchránit svou
vnučku před opovržením, které přechází i na potomky katů.
