Kniha Dobravy Moldanové Česká literatura v čase modernismu (1890-1968) představuje v chronologické posloupnosti klíčové momenty tohoto zlatého období české literatury, střídající se programy, osobnosti i významná díla. Ukazuje, jakým způsobem vedle sebe koexistovaly různé
názorové proudy i poetiky, jak autoři navazovali na domácí tradici i přijímali impulsy, které k nám díky tradičně významné překladatelské aktivitě přicházely ze zahraničí. Všímá si osobností a proudů, které po léta zůstávaly ve stínu zájmu, jako literatura spojená s
tématem československých legií či tvorba katolických autorů nebo autorů exilových, přibližuje literární dění ve čtyřicátých a zejména v padesátých letech, která zdaleka nebyla zásluhou zakázaných autorů jen dobou socialisticko realistické pouště. Závěr práce tvoří
kapitoly, věnované literatuře 60. let 20. století, pro něž je charakteristická snaha vrátit české literatuře její mnohotvárnost.
