Kompoziční odkaz Viktora Kalabise (1923–2006), jedné z nejvýraznějších osobností české hudby 20. století, čítá desítky opusů vesměs instrumentální hudby, včetně skladeb pro jeho manželku cembalistku Zuzanu Růžičkovou. Podle vlastních slov Kalabis usiloval o hudbu,
jejíž kořeny jsou zapuštěny v jeho zemi, hudbu pro vzdělané posluchače. Jakkoli inspiraci čerpal i z tvorby klasiků 20. století, dospěl k vlastní syntéze, k alternativě k racionálním kompozičním technikám – k alternativě neromantické, blízké hudebnímu neoklasicismu. Kromě
připravované první integrální nahrávky Kalabisovy klavírní tvorby (2CD k vydání v roce 2019) pianista Ivo Kahánek společně s předními českými interprety natočil tři sonáty. Violoncellová odráží dramatické události mezi červnem a zářím 1968: euforií naplněné měsíce
tzv. pražského jara i deziluzi a rezignaci po invazi sovětských vojsk, jež na dvě desetiletí zmrazila veškeré naděje na svobodu. Také klarinetová sonáta (1969) hovoří jasně o době svého vzniku: drama, smutek a bolest, stupňované až do drásavosti. V úsporné a soudržné
houslové sonátě (1982) převažuje typický étos tohoto nástroje – zpěvnost, zářivý zvuk a oduševnělost. Po 3CD symfonií a koncertů (Supraphon 2013) skýtá tato nahrávka další vhled do pozoruhodného Kalabisova hudebního světa. Dramata nedávné historie otištěná v komorním
díle Viktora Kalabise
